To je různé, záleží na momentální náladě, místě, kde zrovna jsem, a taky počasí. Ale obecně je to hlavně čtení, poslouchání hudby, zpívání (jen když si myslím že mně nikdo neslyší :D ), ježdění na koni a běhání. Ráda se někdy seberu, půjčím si pejska z útulku a jen tak se poflakuju po přírodě. Když je nálada, ráda se zajdu s kámošema pobavit do nějakého klubu... 

    Hlavně a především ze svých snů! Hodně nápadu mně taky napadá těsně před usnutím. Proto mám u postele neustále blok a tužku, abych si je mohla okamžitě zapsat a do rána je nezapoměla. Inspirací je pro mně taky správná hudba a videoklipy. 

    Ale asi nejvíce nápadů mně napadá tehdy, když u sebe nemám nic, kam bych si to zapsala :D

    Stalo se to úplně náhodou ve škole, kdy jsme psali slohovou práci na téma Sen a skutečnost. Bylo to o dívce, která se ve snu přenesla do utopistické země Ethiliener a prováděl jí po ní princ Kalven. Avšak vzhledem k malému rozsahu (slohovky mi vždycky příjdou strašně krátké!) se hrdinka musela probudit. Když jsem nad tím tak doma uvažovala, říkala jsem si: Proč by se měla budit??

    A tak se z hrdinky stala Uweitsi-níne a z utopie nynější Ethiliener. A co ještě chybí v kouzelném světě? No přece elfové a draci! :) 

    No, a tak byl vymyšlený děj Ethilieneru!

    První vymyslím, jak by měla vypadat "první scéna", pak si řeknu, co všechno by se tam mělo stát, a jak příběh skončí. Během psaní však tak trochu improvizuju. Nebaví mně psát přesně podle osnov. Teď se stane to, a hned po tom tohle! Připadám si omezená, nemám žádnou možnost tak nějak plynule hýbat zápletkou. Takže průběh děje měním během psaní jednotlivých kapitol. Ne však nějak razantně, jen mírně zatlačím tam, jinde zase tady. 

    A abych řekla pravdu, ani konec není úplně jasný. Mám vymyšleno, jak by to asi mělo skončit, ale to, jak to zkončí doopravdy ovlivňuje mnoho faktorů, vyplývajcích právě z improvizací v jednotlivých kapitolách. 

    Takže odpověď je NE, nemám přesně určený děj :) A improvizuju hodně!