Kapitolky k přečtení
1. kapitola - Útěk
01.05.2011 16:08
Stála jsem v místnosti, která teď, bez jakéhokoliv nábytku, vypadala mnohonásobně větší. Stěny, vymalované bledě žlutou barvou, s mnoha dírami po hřebících a skvrn od izolepy působily cize a nepřátelsky. I přes to jsem z nich cítila vzpomínky… Tisíce...
2. kapitola - Malé město, velké drby
01.05.2011 16:11
Nálada se mi vytrvale pohybuje v minusových hodnotách až do oběda, který se podává ve dvě odpoledne. Do té doby jsem nebyla schopná si vybalit. Jenom jsem seděla na posteli s Rastym věrně po boku a zírala z okna. Hlavou se mí míhaly obrazy vzpomínek nejen těsně před tou...
3. kapitola - Táborák
01.05.2011 16:12
Smích, zvuk brzd, řinčení skla, reflektory svítící přímo do očí… Potom už jen pohled na ženu, sedící na místě řidiče, s kusem plechu zaraženým do břicha. Už není mezi živými, ale já pořád křičím: „Mami! Mami, prober se!! Slyšíš??!! Udělej to pro...
4. kapitola - Trapas na entou
01.05.2011 16:13
Ráno si pospím až do dvanácti. A kdyby mně nevzbudil Rasty, dožadující se vyvenčení, spala bych snad ještě déle. Takhle jsem nucená se vyhrabat s krásně vyhřáté postýlky, a tak jak jsem, neučesaná, nenamalovaná a pouze v noční košilce sejdu do přízemí, kde v hale narazím jak na...
5. kapitola - Kubo, tohle je Smiley, Smiley, tohle je Kuba
01.05.2011 16:14
Pondělí, kdy jsem doma téměř půl dne sama (Tereza s tátou v práci, Kristýn ve škole, Honza odjel už v neděli neznámo kam) se příšerně táhne. Během dopoledne stihnu s Rastym zajít třikrát na procházku (a to jsem vstávala v devět, prosím!), potom jsem mu na zahradě házela...
6. kapitola - Hurá, nazdar, výletu
01.05.2011 16:16
Je půl osmé a já, oblečená v šortkách a tričku bez rukávů, ještě balím poslední nezbytnosti do obrovské krosny, která, i když stojí na zemi, mi je skoro po prsa. A to, prosím, nejsem žádná malá osůbka.
Rasty, který vycítí...
7. kapitola - Kroměříž
01.05.2011 16:17
„Za mnou“, zavelí Kazi, když jsme se seskupili před novou, oranžovou budovou nádraží v Kroměříži. Jelikož tady pár let bydlel, vyzná se tady jako nikdo z nás. Nasadíme krosny na hřbety a vydáme se směrem do centra, kde se má dle Kaziho orientačního smyslu nacházet...
8. kapitola - Music club Slady
01.05.2011 16:17
„Tak kdopak si dá šťavnatý špekáček?“, ptá se vyzývavě Radim a strká mi umaštěný párek přímo k nosu. Znechuceně se odvrátím.
„Já ne, díky. Na to mám svůj žaludek moc ráda“, prohlásím. Všichni, kdo jsou poblíž, vehementně...
9. kapitola - Minulost spojuje
01.05.2011 16:18
Skrz slzy jsem nevěděla, kam běžím. Šla jsem po čichu. Na dámské záchody jsem vtrhla podobna velké vodě. Naštěstí tam nikdo nebyl.
Opřela jsem se rukama o umyvadlo a...
10. kapitola - Bylo na čase!
01.05.2011 16:18
Ani nevím jak, ale nejspíš jsem hned po tom, co jsem si vylila srdce Kubovi, usnula. A s největší pravděpodobností právě v jeho náručí.
Když jsem se vzbudila, byla jsem mírně dezorientovaná. Místo Kuby vedle mě ležela Kristýna, zamuchlaná ve spacáku. Ať jsem se rozhlížela sebevíc,...
11. kapitola - Možná to není špatný nápad
01.05.2011 16:19
„Hele, kam si včera zmizela?“, zeptá se mně Kika, jakmile se vyštrachá ze stanu a potkáme se v koupelně. „S Kubou!“, dodá významně.
Zatvářím se tajemně. „To by tě zajímalo, co?“
„Jo, zajímalo. Kluci jsou na to úplně nadržení. Horší jak baby, fakt!“, svěří mi novinu.
„Jenom kluci?“,...
13. kapitola - Bratříček nám přijel!
01.05.2011 16:20
Když jsme odvedli zmoklé koně do blízké stáje, a ruku v ruce se vrátili do kempu, slunce už zapadalo za obzor a barvilo nebe do ruda. Vlasy už mám suché, ale oblečení pořád trochu studí. První, kdo nás spatří, když se blížíme k ohni, který kluci mezitím rozdělali, je Rasty. Vyskočí...
12. kapitola - Ten, co mně chápe
01.05.2011 16:20
„Kam to vlastně jedeme?“, zeptám se Kuby jedoucího vedle mě. On se na mně jen usměje.
„Nech se překvapit“, zůstane tajemný jako hrad v Karpatech a mně nakonec nezbude nic jiného. On mně na vraníkovi vede po štěrkových a později už jen hliněných cestách dál za město. Projedeme přes...
14. kapitola - Kocovina jak má být!
01.05.2011 16:21
„Připomeňte mi, koho napadlo vstávat v sedm ráno!“, mručí nevrle Klára, když si na zakalené oči nasazuje brýle a zívá na celou pusu. Nikdo z nás nevypadal po včerejším flámu u táboráku nijak zvlášť přitažlivě, ale snad nejhůře dopadl Yeti. Ten radši nic neříkal, jenom seděl u stanu...
15. kapitola - Vzhůru na Hostýn!
01.05.2011 16:22
Navzdory všemu jsem se probudila krásně odpočatá. I přes nervy drásající zvuk budíku. Po slepu jsem nahmatala mobil schovaný pod polštářem a pohybem prstu po dotykovém displeji jsem ho umlčela. Vedle mě se rozespale zavrtěl Kuba.
„Kolik je hodin?“, zeptal se a otočil se ke mně. To snad není...
16. kapitola - O dvě semetriky méně
07.06.2011 21:36
V dobré náladě, kterou způsobilo náhlé zjevení Rastyho, se převleču do kraťasů, protože už začíná být docela teplo, a zvesela pozdravím Kiku s Klárou, které se okolo deváté ráno vyhrabou ze stanů mezi prvními. Obě kroutí hlavou nad mou dobrou náladou hned po ránu, a když jim řeknu, co se...
