Kapitoly k přečtení :: Iweinin web

XXV. kapitola

24.08.2012 16:18

Když královna říkala, že se mnou pojede více vojáků, než bylo původně v plánu, měla na mysli celých 10 vojáků plus Nicolas. Připadala jsem si jako nějaká celebrita se svými...

Ode dne, kdy se princ Kalven vrátil ze Sirisu, kde Violu předal elfí velvyslankyní Ywein, uběhlo čtrnáct dní. A on na ní celou tu dobu nedokázal přestat myslet. Pořád měl před očima její krásný úsměv i ten pohled, kdy se jí do očí draly slzy, když ho musela opustit při útoku...

XXIII. kapitola

24.08.2012 16:13

Ještě chvíli potom královna s lordem Drëinem a ostatními něco probírali, já jsem seděla mezi nimi a poslouchala je jen jedním uchem. Řešili něco s vojskem a strategií, jak vyzrát nad survaly. Po...

XXII. kapitola

24.08.2012 16:09

Doslova jsem zavýskala radostí, což oba členy královské rodiny rozesmálo. „Já se budu konečně učit kouzlit!!“ zaradovala jsem se...

XXI. kapitola

29.07.2012 13:51

Ze zrcadla na mně zírala úplně jiná Viola… Taková – jak to říct – exotičtější? Jo, to bude to správné slovo… Ano, sice jsem pořád v obličeji poznala své rysy, ale celkový dojem byl velice matoucí… Za prvé:...

XX. kapitola

18.01.2012 18:23

I přes to všechno se smrt stále nedostavovala. Přála jsem si smrt. Bože, jak já si přála umřít!! Ta bolest byla k nevydržení. Bylo to, jako kdyby postupně umíraly jednotlivé buňky mého těla a působily mi tak...

XIX. kapitola

18.01.2012 18:22

Ještě hodnou chvíli jsme tam obě jen tak stály a mlčky se na sebe dívaly. Potom jsem to nevydržela a sáhla si na svoje uši. Byly normální! Malé, zaoblené – jako po celý můj dosavadní život. Zatvářila jsem se nechápavě....

XVIII. kapitola

18.01.2012 18:22

„Chceš tohle dědictví po tvé matce zpět, Uweitsi-níne?“ Neodpověděla jsem hned. Nějak se mi nedostávalo slov. Ona mi nabízí, že se můžu stát aspoň z poloviny tak krásnou jako ona, nebo Ywein?? Zlepšit moje...

XVII. kapitola

18.01.2012 18:22

Víc už se k mému čarovnému umění nevyjadřoval. Řekl jen: „Když jsi zničila můj dřevěný meč, tak tedy přejdeme na ty opravdové – kované.“ Ajaj. To jsem tomu dala....

XVI. kapitola

18.01.2012 18:21

Ještě několikrát jsem si vyzkoušela vystřelit na terč, abych se ujistila, že to nebyla jen náhoda a ten talent opravdu mám. Sice ne všechny se zabodly přímo do středu, ale i to byl neskutečný...

XV. kapitola

18.01.2012 18:21

Dojela jsem na koni, jak nejblíže to šlo, protože směrem ke kmeni se zhoršoval terén – kořeny stále více prorůstaly ven. Když už jsem se bála, že by si kůň mohl ublížit, sesedla jsem z něj a pokračovala po svých. Chtěla jsem si na něj...

XIV. kapitola

18.01.2012 18:20

Elfové opravdu velmi rádi slaví! Velmi dlouho a hlučně. S každou další hodinou se měnil poměr mezi jídlem a pitím. Čím víc bylo hodin, tím méně se snědlo jídla a pití vypilo...

XIII. kapitola

18.01.2012 18:19

Poté, co Nicolas odešel, jsem ještě chvíli zůstala ležet a potom jsem rychle vyskočila z té úžasně pohodlné postele a zamířila jsem do...

XII. kapitola

23.11.2011 15:09

Ruku mi ještě nikdo nelíbal, a tak jsem z toho byla trochu mimo. Mohla za to určitě i všechna ta elegantnost, která doslova kypěla ze všech těch elfů kolem. Připadala jsem si strašně obyčejně a méněcenně. V té chvíli jsem zatoužila být ve Storisu, kde jsem rozhodně zapadla...

XI. kapitola

23.11.2011 15:09

Před očima mám tmu, nejprve slyším pouze vzteklé vrčení… Není to jeden hlas… je jich více. Možná deset. Nic nevidím, protože ve svém snu taky spím. A probudí mně právě ono zlostné vrčení… Rychle se posadím do sedu a...

X. kapitola

23.11.2011 15:08

Ráno mně probudilo kokrhání kohouta. Měla jsem sto chudí mu zakroutit krkem a opéct si ho k snídani! Rozespale jsem se vyhrabala zpod peřiny a s nelibostí jsem zjistila, že jsem ještě víc rozbolavěná, než jsem byla včera...

IX. kapitola

23.11.2011 15:07

Na sklonku dne, kdy už slunce začalo pomalu zapadat, jsme najeli na trošku širší cestu, kolem které byly rozestavěny krásné dřevěné lampičky, dosahující koním ke kohoutku, které vydávali tlumené bílé světlo. Byly v nich zabudované jakési bílé krystaly, které to světlo...

VIII. kapitola

23.11.2011 15:06

Bylo toho na mně moc… Celý můj dosavadní život se zhroutil a rozpadl na milion kousíčků, které už nikdy nikdo neslepí dohromady. Nezbývalo mi, než je smést do kouta a začít stavět svůj život znovu. Úplně od píky a s čistým...

VII. kapitola

14.06.2011 20:38

„Musíme vyrazit“, sdělila mi Yweyn, když jsem k ní přišla na vydlážděný střed vesnice. Vlka jsem nikde neviděla, stejně tak Kalvena. Určitě už odjel… „Osedlejte Viole koně a na druhého dejte naše zavazadla“, rozkázala Yweyn...

VI. Kapitola

05.06.2011 16:18

Serenina poslední věta mi ležela v hlavě jako obrovský těžký balvan ještě dlouho poté, co jsem se oblékla a spolu s ní vyšla z malé chatrče zastrčené mezi stromy. Sešly jsme po vydlážděném chodníku z malého kopce do středu osady, kde různě procházela spousta mužů, žen i...

Menu

Kontakt