Ještě dvě věci. Moc se mi líbí způsob, jakým dokážeš popsat pocity člověka, kterému zemře někdo hodně blízký. V mých povídkách, které píšu do šuplíku se toto téma několikrát objevilo, sama s tím mám zkušenost a doufám, že ty ne. Pokud ne, pak se dokážeš podle mého velmi vcítit do situace, pocitů, jiných lidí a podobně. Mám taky jednu výtku nebo spíš osobní nelibost. Hodně autorek chce mít krásné hrdinky. Myslím, že ta tvoje je taková příliš ideální. Je příliš vtipná, příliš pohotová, dokonale krásná a nadaná. Je to až takové nereálné (i když takové dívky asi existují). Nechala bych jí však slabé místo, a to ještě jiné než smrt její mámy a přechod do nové rodiny. Třeba malá prsa nebo křivý nos, případně stydlivost. Byla by pak taková lidštější a čtenářce bližší. Když jsem byla mladší, četla jsem také hodně L. Lanczovou a mám ji ráda dodnes. I u ní byly všechny hrdinky nesmírně vtipné ale nejvíce mě bavily ty, které právě měly slabé místo (třeba jizvu na tváři i když to už je extrém-na tom byl vlastně postaven skoro celý příběh)..jinak za mě naprostá paráda a třeba by se mnou s tou dokonalostí nikdo další nesouhlasil. Je to jen můj osobní pocit. Třeba se holky chtěj vtělit do krásné hrdinky, já mám radši hezké, sympatické, chytré dívky, ale s vadou:-). Krásný den přeju a piš piš piš!